Norgga sámepolitihka ovdáneapmi ferte gehččot ollislaččat. Jagis 1995 ovddidii ráđđehus Odeldikki proposišuvnna, mas Sámediggái evttohuvvui váldi nammadit guokte dahje golbma miellahtu Guovllustivrraide. Dán oktavuođas oaččui Sámediggi maiddái rievtti nammadit guokte dahje golbma miellahtu Boazodoallostivrii. Seamma árvalusas bođii lassin ovdan ahte Sámedikki váldi galggai čielggaduvvot dárkileabbo boazodoalu hálddašeami ektui. Dan áiggi rájes leat čađahuvvon máŋggat guorahallamat. Jagis 1998 ásahuvvui sierra Boazodoallolága-lávdegoddi, mii čuovvovaččat buvttii cealkámušastis 2001:as. Guhtta jagi maŋŋel, 2007, mearridii Stuoradiggi rievdadusaid mat guoskaldahtte dušše fal osiid Boazodoallolágas – namalassii boazodoalu siskkáldas iešmearrideami.

Go ođđa árvalus hálddašeami rievdadeapmái bođii 2011:is, de lea Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta (EBD) obbalažžat čuvvon Boazodoallolága-lávdegotti árvalusaid, earret árvalusaid mat gusket regionála dássái. Lávdegoddi evttohii ásahit sierra fylkaboazodoallokantuvrraid main guđesge sierra stivrrat, evttohus man EBD dál lea biehttalan. Departemeantta lea dasa lassin maiddái badjelgeahččan Odeldikki 1995-proposišuvnna, mas evttohuvvui ásahit lávdegotti čielggadan dihte Sámedikki rolla ja válddi. Danin bohtet ge departemeantta rievdadusat dál midjiide dego amas sáhkan, go eat leat vuos oaidnán lávdegotti eat ge sáhte dadjat ahte ráđđehus lea gulaskuddan Sámedikkiin dahje Norgga Boazosámiid Riikkaservviin (NBR) ođđa láhkarievdadusaid birra.

Sámedikki rolla

2007 Boazodoallolága gulaskuddannotáhta dárkkisteamis beassat mii oaidnit muhtin historjjálaš buktaga:

“Prinsihpalaš čielggadeapmi Sámedikki válddi ja váikkuhanvejolašvuođaid iešguđet guovlluid ektui sáhttá leat áddjás bargu. Dát lea mielddisbuktán ahte departemeantta dán láhkadárkkisteamis ii leat evttohan rievdadusaid mat gustojit almmolaš hálddašeami organiseremii. Sihke Sámediggi ja NBR leat ovttaoaivilis dasa ahte dán vuoru eat daga rievdadusaid boazodoalu hálddašanmodealla ektui.”

Departemeantta dieđihii dattege ahte láhkalávdegotti árvalus hálddašeami ektui galgá ođđasis árvvoštallojuvvot maŋit áiggis. Dát mearkkaša ahte departemeantta bealis ferte leat muhtin lágaš áigumuš ovdánahttit Sámedikki rolla ja válddi hálddašeami ektui.

Dasto bođii 2011:is ođđa árvalus láhkarievdadeapmái, man gulaskuddannotáhtas daddjo ná:

Álgoálbmotvuoigatvuođat: Sámediggi ja NBR leat evttohuvvon rievdadusaid oktavuođas gáibidan almmolaš čielggadeami boazodoalu organiserema ja stivrejumi ektui, dán olis maiddái Sámedikki rolla ektui. Departemeantta oaidná ahte hástalusat almmolaš boazodoallohálddašeamis leat bistán áiggiid badjel, ja ahte dát lea vuđolaččat čuovggahuvvon máŋggaid evalueremiid ja čielggademiid oktavuođas maŋemus logenar jagi. Danin oaidná departemeantta ášši nu ahte ođđa čielggadeamit boazodoallohálddašeamis eai boađe addit makkárge mearkkašahtti ja ođđa dieđuid hástalusaid ektui.

Eará sániiguin ii leat digaštallan ollislaš čielggadeami ektui álggahuvvon 2011-láhkarievdanárvalusa oktavuođas, muhto nu maŋos go gitta Odeldikki 1995-proposišuvnna ovddideami oktavuođas. Midjiide lea imaš ahte lea leamaš nu hoahppu rievdadit boazodoallolága ahte ii leat leamaš áigi čielggadit guđe ládje sihkkarastet álgoálbmotvuoigatvuođaide saji sámi ealáhusa hálddašeamis, dahje ahte astat vuordit dassážii go boazodoaloealáhus lea ollen meannudit ášši. Danin leage áibbas boastut ahte Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta easka dál, ná máŋga jagi maŋŋel, vállje čuovvut Boazodoallolága-lávdegotti 2001-árvalusa sánis sátnái, earret dan mii guoská vuhtiiváldimis regionála mearrideami – guovllustivrra – mii lea dat orgána mii galgá sihkkarastet báikkálaš máhtolašvuođa ja mii odne gieđahallá boazodoalu vuosttildanrievtti. Min oaivil lea ahte dát bealli ferte hálddašuvvot fágalaš orgánas mas lea gelbbolašvuohta sihke báikkálašvuođas ja boazodoalus.

Dat mii dál lea deháleamos, lea ahte mii sáhttit čoahkkanit seamma beavddi birra ja sihkarastit ahte ovddeš lohpádusat doalahuvvojit, namalassii ahte Sámediggi, NBR ja departemeanta ovttasráđiid bohtet ovttaoaivilvuhtii ođđa lávdegotti nammadeami ektui, ja ahte mis lea oktasaš oaidnu dan ektui maid ođđa lávdegoddi galgá čielggadit. Viidáseappot lea dehálaš ahte mandáhtta ii ráddje lávdegotti vejolašvuođaid buktimis ođđa čovdosiid. Bargiidbellodaga sámediggejoavku lea dan oaivilis ahte ođđa hálddašanovddasvástádus sáhttá árvvoštallojuvvot biddjot Sámediggái.

Mii leat vissásat dasa ahte Sámedikki vejolašvuohta boazodoalu hálddašeaddjin maiddái ferte dárkileabbo čielggaduvvot, danin áigut mii evttohit ahte dákkár čielggadeapmi biddjo mandáhttan ođđa lávdegoddái. Jus dákkár čoavddus válljejuvvo, de dat nannešii sihke Sámedikki ja boazodoalloealáhusa. Dás fertet dárkkuhit ahte mii sávvat hálddašandási ja modealla man lea álki administreret, ja mii sihkkaraste vuođu ovttasbargat maiddái eará hálddašanorgánaiguin, ja mii lea sihke rabas ja luohtehahtti. Boazodoallofágalaš gelbbolašvuohta gávdno otná guovllukantuvrrain, ja mii diehtit ahte ráđđehus stáhtabušeahtas bokte juo lea várren ruđaid gelbbolašvuođaloktemii ja dasa ahte sirdit ovddasvástádusa.

Sámedikki rolla ii galgga leat seaguhit iežas boazodoalu beaivválaš hálddašeapmái dahje dasa ahte stivret detáljjaid, min oaivil lea baicce dat ahte Sámediggi hálddašeaddjin hábme prinsihpalaš politihka boazodoalu ektui, ovttasráđiid ealáhusain ja eará berošteddjiiguin buoremussan boazodoallui. Mii leat maiddái vissásat dasa ahte boazodoallošiehtadusat berrejit čađahuvvot nugo odne, gaskkal Stáhta ja NBR, muhto ahte Sámediggi eanet go ovdal váldo vuhtii.

Deháleamos lea aŋkke dat ahte sihkkarastet ollislaš ja oktasaš politihka, sihkkarastet báikkálaš hálddašeami ja ahte báikkálaš máhttu váldo buorrin boazodoalu suodjaleami ja ealáhusa ovdánahttinvejolašvuođaid oktavuođas.